SPOLUPRÁCE S FILMEM
Již několik let spolupracuje Panenkov s různými filmovými produkcemi. Donedávna to byly spíše "nárazové" akce, ale po poslední, poněkud rozsáhlejší
  došlo i k dohodě, že v rámci naší firmy bude fungovat
 zcela regulérní specializovaná půjčovna filmových rekvizit.
Toto téma ale potřebuje ještě obrovskou porci práce, především výrobu podkladů k jednotlivým klenotům, které můžeme filmařům nabídnout. 
Na druhou stranu to ale poskytuje jednu výjimečnou možnost: pro filmové fetišisty a nebo prostě pro lidi,
 kteří milují "předměty s příběhem".
  Jim můžeme nabídnout šanci zajistit pochopitelně ne ty předměty, které patří půjčovně, ale předměty identické. Nebude jich moc, naše půjčovna bude poněkud unikátní tím, že bude nabízet především to, co se již nedá běžně koupit.
  Ale díky tomu, že mnohé z našich kooperujících firem vyrábí nebo stále ještě nabízí opravdu originální retro-hračky (Schildkröt, Engel-Puppen, "zelení" i "červení" Hermanni, snad stále ještě v určitém objemu i Käthe Kruse), tak nejen půjčujeme, ale i prodáváme něco z toho, co si může obstarat i běžný zákazník. Takže se občas objeví u této statě i nabídky nějaké té "neživé" filmové hvězdičky. Tak se těště.

DVOJÍ PANENKY SCHILDKRÖT

V březnu 2014 došlo k prodeji firmy Schildkröt rakouské firmě Stadlbauer, Marketing und Vertrieb Gmbh. Přeloženo do češtiny: společnost s ručením omezeným, která se zabývá marketingem a odbytem. Nikoliv výrobou. Je všeobecně známo, že firmy tohoto druhu obchodují se zbožím, které nebylo vyrobeno na území EU.
Ovšem každé pravidlo má svou výjimku. Tou jsou od roku 2014 právě panenky z německé firmy Schildkröt. Kdo jezdí na festivaly do Sonnebergu, ten se mohl na vlastní oči přesvědčit, že výroba v Rauensteinu běží na plné obrátky dál.
Co už není tak příznivé je fakt, že nový majitel používá značku Schildkröt i na některé výrobky, které si za účelem "marketingu a odbytu" nechává vyrábět v Asii. V této chvíli se to týká jen panenek hračkových. A bohužel se tyto panenky začínají dostávat i na území ČR.
V současnosti se můžete stále ještě dobře orientovat díky dvěma rozdílným katalogům, které jsou na webové stránce Schildkröt. 
Výrobky německé manufaktury najdete pod tímto odkazem (pro rok 2017). a tímto pro rok 2018.
Nabídku těch "jiných", nikoliv německých panenek najdete pod tímto odkazem.
Když se budete dobře dívat, zjistíte, že ten "jiný" katalog má letopočet 2015. Pro rok 2016 již nový nebyl vytvořen. O způsobu, jakým mají (smí) být nabízeny doprodávané panenky z katalogu 2015 právě jedná vedení německé a rakouské firmy. Každopádně i na webu Schildkröt, který tvoří nový majitel je u německých hračkových panenek zřetelně uvedeno "Made in Germany".

Pokud budete mít těžkosti s orientací, není problém poslat fotografii panenky, kterou se kdekoliv chystáte zakoupit a já vám ráda pomohu. Jsme exkluzivními dovozci německých výrobků Schildkröt, proto máme veškeré potřebné informace doslova z první ruky.

Jak přišel medvídek TEDDY ke svému jménu a "lepé" postavě

Na podzim roku 1902 byl americký president Theodor (Teddy) Roosevelt povolán do státu Mississippi, aby urovnal politickou hádku, týkající se hraniční linie mezi státy Mississippi a Louisianou. V rámci tohoto pobytu byl pozván na hon, na kterém se mu příliš nedařilo. Pořadatelé si to u pana prezidenta chtěli "vyžehlit" a tak přivázali ke stromu malé medvídě. Očekávali, že si Roosevelt spokojeně střelí a hraniční hádky bude nahlížet v lepším rozpoložení.

Jenže na pana prezidenta to bylo trochu moc. Jak se sám vyjádřil: "Tohle je pro mne už přes čáru" – nebo tak nějak by se to dalo přeložit.

V souvislostech z toho vzniklo krásně dvojsmyslné prohlášení, které nedalo spát americkému karikaturistovi, panu Cliffordovi K. Berrymanovi. Dne 16. listopadu 1902 přinesly noviny "The Washington Post" první karikaturu, která se k této události vztahovala.

Je na ní vidět medvídě, které svými obrysy připomíná spíše Mickey Mouse, kterak je vlečeno nějakým lovcem ke stromu, z oka mu teče slzička a v popředí tohoto výjevu k medvídkovi zády otočen stojí pan Roosevelt, se zbraní u nohy, odmítající střílet. V obrázku je zakomponován text: "Drawing the Line in Mississippi"

Tento moment je považován za hodinu zrození MEDVÍDŮ TEDDY.

Pan Berryman nakreslil pak ještě spoustu karikatur k danému tématu, které obletěly celou Ameriku.

Nebyl to ale pouze tento pán, kterého nezastřelený Theodorův medvídek zaujal. Dalším, kdo se tématu chytil, byl ruský přistěhovalec pan Morris Michtom z Brooklynu. Přesněji řečeno jeho manželka Rose ušila podle kreslené předlohy medvídka (tj. nikoliv anatomicky věrného) a pan Morris si písemně od prezidenta Roosevelta vyžádal povolení pojmenovat medvídka "Teddy's Bear". Chlupáčka umístil do výkladní skříně svého podniku.

O tom, co následovalo dál, se nezachoval žádný ověřený dokument a verzí je hned několik. Ta, která vyznívá docela logicky praví, že díky oblibě karikatury získal oblibu i šitý medvídek a manželům Michtomovým to vydělalo "balík".

Pravdou ale je, že téměř celý svět, Amerika především, byl zásobován hračkami z Německa, kde se hračkářství vypracovalo na absolutní špičku.

Prvního, nikoliv anatomicky věrného, tedy medvídka s dlouhým čumáčkem, dlouhými tlapkami a diskovými klouby prý vyrobila paní Margaretha Steiff nebo přesněji řečeno její firma. Zpočátku s ním prý "díru do světa" neudělala, v roce 1903 na jarním veletrhu v Leipzig prý zásoba těchto medvídků dlouho zůstávala nepovšimnuta ležet. Až na samém konci veletrhu je náhle skoupil americký nákupčí. A pak to už začalo "frčet".

Pan prezident Roosevelt se k historce z lovu vrátil při své dlaší volební kampani v roce 1904 – tehdy si nechal vyrobit hned několik variant tzv. "kampaňových medvídků" (replika jednoho z nich se nachází i v obrazovém logu Panenkov®a) a rozdával je při svých setkáních s voliči především dětem.

Ale vraťme se k tomu úplně prvnímu broučkovi s ušima jako Mickey Mouse. Jeho nádhernou repliku vyrobila letos firma Hermann z Coburgu. Není to náhoda: pokrevní (a hlavně profesní) předkové této firmy měli teddy-medvídky v repertoáru již od roku 1910. Pro bližší údaje si klikněte sem.

O panenkách .... a pochopitelně i plyšácích.

Tyto dva neoddělitelné průvodce našich životů bychom se měli naučit rozdělovat podle toho, co od nich očekáváme. Vycházejme ze základního předpokladu, že jsme dospělí.

K tomuto jedna poznámka pod čáru: uvědomujete si, že ještě před dvaceti lety by toto hledisko bylo naprosto nelogické? Jen pro velice omezený počet obyvatelstva neplatilo: "Panenka (ale i plyšák) je přece jen hračka! Co by od nich mohl očekávat dospělý!"  Neumíte si představit, kolik námahy a času jsem strávila v těch letech vysvětlováním, že takhle je především panenka vnímána snad jen v našem postsocialistickém státě. Připomínám, že první z těch "jiných" jsem přivezla v roce 1990 a sama se krok za krokem učila vnímat obě skupiny, panenky i plyšáky, v jejich celých souvislostech. Bylo to o to zajímavější, že k panenkám mě nevázal žádný dětinský vztah. O to víc jsem vnímala historické a hlavně technické pozadí.

Ale vraťmě se k tématu. Vezmeme-li v potaz právě techniku zpracování, pak (a teď zůstaneme jen u panenek) se jedná především o:

• hračky
• předměty s výchovnou, vzdělávací nebo podobnou funkcí
• funkční dekorační předměty
• dekorační interiérové doplňky

Nejstarší firma, která (nejen) panenky vyrábí nepřetržitě od roku 1896 je Schildkröt-Puppen, trochu mladší s noblesním podtextem je Käthe Kruse, (výroba od 1905). Ostatní patří k poválečné historii. K velmi významným patří Heidi Plusczok, Zwergnase.... Ostatně všechny najdete v kapitole "výrobci a výtvarníci".  

Plyšáčci bývali asi především hračkou. Jak šel čas a jejich obliba stoupala, zapisovali so do historie svými souvislostmi. Nejslavnější z té dřívější historie bude nejspíše medvídek TEDDY s vazbou na Theodora Roosewelta, z moderních medvídek pana Beana. A tak i zde je rozlišení podle funkce a tudíž techniky zpracování:

• hračka
• výchovný předmět
• sběratelský předmět

 V dalším pokračování si vysvětlíme rozdíly mezi jednotlivými skupinami.

 Povídání k hračkám-panenkám

K tomuto tématu si dovolím opět jednu úvahu: v dobách totality nebyl v panenkách příliš velký výběr. Možná ještě za mého dětství, ale pak později, jak jsme byli vychováváni k socialistické skromnosti, se inovace v tomto oboru týkala tak maximálně změny v oblečení panenek, možná v barvě vlasů. Panenky vyráběl především Gumotex v Břeclavi, pár typů, které nezměněny byly na trhu 20 i více let.

Nevěřili byste, co všechno byli rodiče ochotni udělat proto, aby mohli své slečně opatřit něco JINÉHO, než to, co mohli mít všichni. Ve frontách na panenky z NDR, ale i ze SSSR nejednou došlo k velké strkanici, ne-li rovnou ke rvačce. Velkým rizikem bylo obstarávání bonů, za které se dalo zahraniční zboží koupit v Tuzexu.

Pak přišla nová doba – zboží se valí ze všech stran, ale zároveň s ním se na spotřebitele valí i různé reklamy v médiích.

Nedávno mi jedna sběratelka vyprávěla o zážitku, který ji šokoval: během dovolené se pohybovala po mezinárodním letišti. Byly prázdniny, na letišti bylo i mnoho dětí. ..."Napřed jsem si myslela, že tam natáčí reklamu. Ale pak jsem zjistila, že o reklamu nejde. Že prostě téměř všechny malé holky sebou vláčí v podstatě jednu a tu samou panenku – v dnešní době, kdy si opravdu mohou vybrat se všechny, ať mluvily německy, česky, anglicky či jinak nechaly tak omámit reklamou, že se z nich stalo jakési hejno husí, které ukřičeně letí tam, kam se vydá ta první!"... Pochopitelně mi i řekla, o kterou panenku šlo, ale její jméno není podstatou věci.

Zkuste se ale zamyslet nad jednou souvislostí: ženy si často stěžují, že nejsou brány dost vážně, že se nedostávají do státní správy atd. Ale milí rodičové: tohle všechno je možné jen tehdy, kdy dotyčný jedinec jakéhokoliv pohlaví, který se chce prosadit, je schopen vyjadřovat svůj vlastní názor, prosadit vlastní individualitu.

Nemyslíte, že by stálo za to děti k individuálnímu vnímání světa vychovávat?

Již způsobem, jakým vyberete panenku Vy sami nebo společně s Vaší slečnou můžete individuální vnímání světa u dítěte podpořit. Můžete nakupovat podle toho, co Vám dítě uloží, protože...."v televizi říkali, že"....."protože ve školce to mají všichni"....."protože to má Andulka a já to chci takýýýýýý!!!!".....

Nebo podle Vašich možností vyberete typy panenek, které si můžete dovolit a pak společně s dcerkou proberete, která by vyhovovala nejvíce. Třeba proto, že má měkké mazlivé tělíčko, bude dobrou společnicí do postýlky a aspoň zažene bubáky pod ní, nebo proto, že má nádherné dlouhé vlasy poctivě po celé hlavě, které se dají krásně česat a je to už slečna, jako její budoucí majitelka......

Těch důvodů může být hodně a já se pokusím dodat Vám dost informací pro to, abyste mohli výběr panenky náležitě probrat. Nezapomínejte ale, že panenka-hračka by neměla být předmětem, který bude stát ve vitríně nebo na skříni a malá slečna se na něj bude moci jen dívat, protože rodiče místo hračky koupili panenku pro dekoraci.

Z firem, se kterými osobně spolupracuji, vyrábí panenky na hraní

•  v Německu firma Schildkröt,  Zwergnase, Kösener Spielzeug Manufaktrur
• ve Španělsku firma Antonio Juan, Guca
• ve Španělsku a v Asii firma Berenguer
• v Asii firma Käthe Kruse
• v Asii firma With Heart and Soul a Götz
  * ve Španělsku pro německou firmu TG pod značkou DORO DOLLS jsou vyráběny panenky pocházející z forem navržených u Berenguerů
   

V "aktualitách" najdete vždy odkaz na příslušnou kolonku, ve které přibyly nové informace a fotografie.

A ještě jedno upozornění, které se týká panenek, ale i plyšáků všeobecně: pokud Vám záleží na zemi původu, nedejte se ošálit údajem o sídle firmy nebo výrazem "designed in...". Sídlo firmy zdaleka neznamená místo výroby a fakt, že výtvarník panenky pochází z např. Německa zdaleka neznamená, že výrobek spatřil světlo světa právě tam. Další finta na zákazníka je označení místa výroby nebo potisku kartonu (obalu) při opomenutí označení místa výroby předmětu v něm umístěného. Pozor na nápisy na obalech: některé výrazy a ochrany se snaží předstírat, že se týkají obsahu, ale ve skutečnosti se týkají obalu samotného.